Tuesday, January 31, 2012

#1.5: Víly z Cottingley

Sice jsem psala, že článek o vílích názvech bude poslední, ale pak mě napadlo toto téma... Nemohla jsem si to nechat pro sebe :D

O co šlo?
Víly s Cottingleye byla vlastně série pěti fotografií, které nafotily šestnáctiletá Elsie Wright a její desetiletá sestřenice Frances Griffiths. Tyto fotografie měly sloužit jako důkaz existance "malého narůdku", ale šlo vlastně pouze o jednu z nejpovedenějších mystifikací XX. století. Například takový sir Arthur Conan Doyle (napsal oblíbeného Sherlocka Holmse) až do své smrti věřil, že šlo o skutečné víly.
První a zároveň nejznámější fotografie

Místo činu
Všechno se odehrálo ve vesničce Cottingley, která se nachází v hrabství Yorkshire. Součásná vesnice je skoro spojená s Bradfordem.
V roce 1921, kdy se událost odehrála, měla vesnice pouze 751 obyvatel, takže nebyla nějak moc velký. Fungovala jako všechny normální vesnice. Měla pouze 3 ulice, cca 140 domů, 6 farm, kde se choval skot a kur a také mlýnek. Nedaleko od vesnice se nachází několik uhelných dolů.
Místním turistickým místem je dvoupatrový dům se středně velkou zahradou, který Elsie a Fraces obývaly.

Za vesnicí se nachází parčík, který dříve býval chraněným lesem. Před nějakou dobou se tam dokonce vyskytovali jeleni. Právě zde protýká potůček, vedle kterého byly fotografie pořízené.
V současné době je potůček v soukromém vlastnictví a za plotem. Vstup pouze s povolením majitele.
Druhá fotografie
Třeti fotografie: "Frances a víla ve skoku"
Jak to teda všechno bylo? Pravda, nebo lež?
Padesát let po pořízení snímku, teda v roce 1971, byly fotografie označené za falešné. Holky sami přiznaly, že se inspirovaly obrázkami z knížky Princess Mary's Gift Books. Elsie je překreslila a pak stačilo s nimi pouze zapózovat. 
Ale i přes to, že šlo o obrázky, dívky vždy věřily v to, že víly tam opravdu byly. (Nejspíš to o tom chtělo zmínku dřív, ale nějak na to nepřišla řeč.... Holky totiž viděly opravdové víly, ale nepodařilo se jim je vyfotit, proto obkreslily obrázky z Princess Mary's Gift Books.)
Čtvrtá fotografie: "Víla nabízí Elsie kytici zvonků"
A co ona záhadná pátá fotografie?
Toto foto nebylo plánované. Frances dokonce do své smrti tvrdila, že není falešné. Šlo totiž o dvojitou expozicí - velice známou fotografickou chybu.
Pátá fotografie: "Víly a jejich slunění"

#1.4: Víla - jedna bytost se spousty jmen

Dnes je posledního ledna, takže toto bude nejspíš poslední článek do "Januáru v ríši víl". Chtěla bych vás seznámit s tím, jak se nazývají víly v různých částech Země.

V Anglii se vyskytují Fairy.
Irsko obývají Sidhe.
Cornwall - Pixie.
Francie je osídlená Fairy.
Germánské obyvatelstvo - Elfové, Trolové (ano, i to jsou označení pro víly....)
Arabové - Jinnové.
Itálie - Fauny, Čerti
Řecko - Nymfy, Sylphové
Ukrajina - Trpaslíci, "Domovyje"
Indie - Yakshini
Japonsko - Yōsei

Toto nebyla až tak přínosná informace, ale pokud to někoho zajímá, tak proč se nepodělit znalostmi, že? :)

Monday, January 30, 2012

Top týdne (1) - Oblíbené postavy

Meme z dílny Luu. Cílem je každý týden vybrat top 10 na dané téma.

Musím říct, že když čtu knížku, tak si samozřejmě nějakou postavu oblíbím, ale že bych jí měla nějak ráda potom?? To se moc často nestává.. Přesto můžu být jistá, že tyto postavy jsou výjimky.. Jinak bych si na ně ani nevzpomněla :D :D

#1 - ARAGORN (LOTR)
Oh, ano :D LOTR vede...

#2 - VISERYS TARGARYEN (Hra o trůny)
Jo, jasně... Svině to je... Ale přišel mi strašně sympatický :D :D
(I když možná, že to druhé místo si nezaslouží...)

#3 - SIRIUS BLACK (Harry Potter)
Nějak moc chlapů s dlouhými vlasy :D Ale já mám pro ně strašnou slabost....

#4 - QUI-GON JINN (Star Wars)
Možná, že je série Jedi Appretince od Jude Watson označovaná za dětskou, ale Qui je v ní úžasný... Mám ho strašně moc ráda...

#5 - MARA JADE SKYWALKER (Star Wars)
Ani nevím proč, ale prostě ji mám ráda...

#6 - SMRŤ (Zeměplocha)
Šesté místo obsadil obyvatel Zeměplochy Terry Pratchetta.
Takový pozitivní "pán".

#7 - CORWIN (Kroniky Amberu)
Princ z Amberu (Roger Zelazny)

#8 - JON SNOW (Hra o trůny)
Sympaťák na první pohled :)

#9 - CIRILLA Z CINTRY (Zaklínač)
Úžasná slečna!


#10 - GERALD Z RIVIE (Zaklínač)
Myslím si, že i on si tu zaslouží místo :)
Ano, opravdu je až po Ciri...

Sunday, January 29, 2012

#1.3: Víly v knihách

Dnes jsem se rozhodla věnovat vílám v knižním světě. Existuje spousta knih pouze o vílach, nebo některé, kde se víly jenom objevují. Některé se stali světoznámými, některé jsou bohužel (někdy i spravedlivě) označovany za odpad.

Jako první bych ráda uvedla svoji vlastní knihu. Nazývá se Pohádky o vílach, elfech a kouzlení (můj doslovný překlad názvu.. kniha je totiž v ruštině). Obsahuje spoustu úžasný příběhů. Objevuji se tam víly jak dobré, tak zlé. Najdou se tam vyprávění velmi známých autorů, jako je například hraběnka d'Aulnoy, nebo Rudyard Kipling, či J. R. R. Tolkien, ale také se tam objevuji staré evropské pohádky (z Anglie, Walesu, Skotska, Irska, Švédska, Norska, Dánska....). Je opravdu tlustá (687 str.) a obsahuje spoustu nádherných ilustrací a informací o vílach. Můžu slíbit, že do konce měsíce se zde ještě objeví aspoň jeden článek o vílach, který bude postavený na pověstech z této knihy. Mimo to docela tlustou část knihy tvoří Legendy o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu, kterému se věnuji hned v dalším odstavci.

Saturday, January 28, 2012

OMW (4) - Temná pouť

Meme z dílny Book Chick City. Cílem je každou sobotu vybrat knihu, kterou si chystáte koupit. 

Pro dnešek jsem vybrala:
249,- Kč

Saturday, January 21, 2012

OMW (3) - Leviatan


Meme z dílny Book Chick City. Cílem je každou sobotu vybrat knihu, kterou si chystáte koupit. 

Pro dnešek jsem vybrala:
369,- Kč
Goodreads | Daemon

Thursday, January 19, 2012

Opraš knihy

"So many books, so little time."
- Frank Zappa

"Opraš knihy" je challenge, kterou pořádá Annejude z BookAddiction. Úkolem je přečíst si knihy, které vám už opravdu dlouho leží na poličce a vy se nemůžete dostat k tomu, aby jste si je přečetli.

Přečetla jsem: 2
Stav: Občasný uklízeč (0-6)

Seznam knih k přečtení
  • Maeve Carels - hot line
  • Emily Brontë - Na Větrné hůrce
  • Jaroslav Velinský - Nebezpečí odjinud
  • Jaroslav Velinský - Cesta spásy

Občasný uklízeč

  1. Roger Zelazny - Podvrženec
  2. Roger Zelazny - Divomág
  3. L. J. Smith - Odhalení

#1.2: Fairy

Víly - malinkatí humanoidní tvorečci. (Ano, vím, že vědecké pojmenování a víly trochu nejdou dohromady, ale psát "člověkupodobné" mi příjde divné...) Musím příznát, že se mi slovo "víla" nelíbí. Já jim prostě říkám anglicky fairy ("fejry") nebo fae (prý starofrancouzský původ). 


Sakra, tady jsem se rozepsala... Snad ale nebudete tak líní a přečtěte si aspoň něco... Myslím si, že některé informace jsou docela zajímavé :) Jelikož toho o fae vím opravdu dost, bude kromě tohoto článku zveřejněno o vílach ještě pár dalších... A dala jsem si s tím práci, proto vám připomenu, že existuje něco jako autorská práva....


Původ
Mám pocit, že mají původ v keltském a germánskem folkloru. Ale nedá se to říct jistě. Objevují se totiž u různých národů, v různé době a v odlišných podobách.

Někteří lidé si myslí, že víly mají původ u domorodců.. Mají za to, že představa víly mohla vzniknout u některých objevitelů typu Christophera Kolumba. Nevšimli se nějaké menši skupiny původního obyvatelstva nově objeveného území a když se skupina domorodců v noci tajně vplížila do jejích tábořiště (například za účelem zkoumání, co to je za cizince, že je tady utlačuji), tak z nich měli strach. Neviděli je, jelikož tito domorodci se celý svůj život učí schovávat se a lovit, pohybovat se tiše. Jejích kroky však nejspíš způsobovaly malinké šelestění. Lidé slyšeli divné, neidentifikovatelné zvuky. A co si člověk myslí, když právě takovéto zvuky slyší? Přidává jím nějaký nadpřirozený význam.

V keltské mytologii existuje zmínka o nějaké "rase malých lidí", kteři při útěků od objevitělů byli nucené odejit pod zem, kde se prý schovávají dodnes. (Něco o podzemních vílích obydlích se dozvíte v příštím díle tohoto "seriálu" :) V tomto případě bylo zelené oblečení vysvětleno jako maskování a magie jako přírodní schopnost, která dává vílám možnost vzepřít se více ozbrojenému soupeři (např. ohněstřelným zbraním)

Jiná teorie říká, že víly jsou fotomci bohů. Další, že to jsou anděle a démoni. Někteři je mají za duchy přírody, jiné za duchy mrtvých.
Já osobně si myslím, že se jedná o duchy přírody, kteři mají za účel ochraňovat ji před lidmi (bohužel to poslední dobou nějak nezvládají :/)


Vzhled
Má se za to, že víly jsou miniaturní lidé (zajímavé je, že většinou se zobrazuji jako ženy..), které jsou většinou okřídlené. Ale tato představa vznikla nedávno... Až v druhé polovině XIX. století. Dříve byla popisovaná buď jako svítící se andělupodobná bytost, nebo jako něco malého, odpudivého, nejvíce se podobající popisu trola. V skotské pohádce "Fae a kotel" se objevuje takovýto popis (příbližně stejný.. píšu to podle paměti): "...Tato víla byla malinká žena se špičatým obličejem, třpytícími se očkami a tmavou kůži ořechové barvy. Bydlela v zeleném zarostlým travou kopečku, který se tyčil nedaleko od domu pastýře..."

Ohledně vílí velikosti se taky nedá říct nic určitého. Říká se, že ji dokázali měnit podle toho, jaká pro ně byla  právě výhodna. Říkávalo se taky, že víla dokáže přijmou podobu zvířat (např. taková kelpie).

Justinian Gaux, spisovatel ze XIV. století, říkal, že na jeho očích se jedna víla změnila hned ve dvě soupeřící armády, které se po chvíli na to začaly bít a nechaly po bitvě více než 700 mrtvol, a to bylo už potom, co víla, která to způsobila se vratila do původního stavu a stihla odletět.

Poslední dobou se víly v dětských pohádkach zobrazují jako okřídlené ženy postaršího věku nadělené kouzelnými hůlkami a kouzelnou moci. Nosí různobarevné šatičky a pomáhají malým dětem. Musím říct, že tuto představu úplně nesnáším....

Já si je představuji jako malé, opravdu hezké tvory s motýlimy křídly.


Druhy
Známe víly denní, noční, měsíční, úplňkové, vodní, zubní, zlé, dobré, lesní, sudičky, městské a také spoustu dalších. Co si jen lidí nevymyslí... Například taková zubní víla je podle mě odporný americký "vynález". Myslím si, že je to blbost.


Práce
Každý druh má svou práci, své povolání, ale řekla bych, že jejích hlavním úkolem je získat odevšaď radost. Na mě vždy působí tak radostně! (Jsou i výjimky, například taková víla Morgana z mého oblíbeného Krále Artuše.)

Knihy a filmy
Fairy v knižním a filmovém světě se budu věnovat v některém z dalších dílů :)

 

Tuesday, January 17, 2012

#1.1: Leprikóni

Leprikóni jsou dle mého nejaznámější druh skřítků. Bohužel jsem ale zjistila, že jde o opak. Když jsem se totiž ptala svých spolužáků, neměli ani tušení, o koho jde. Možná, že pro mě jsou leprikóni tak samozřejmý, jelikož od malička miluji irskou mytologii.. Právě odtamtud se totiž tyto "pidímužíci" vzali.

Původ
Jak už jsem naznačila v úvodu, svůj původ mají leprikóni v Irsku. Jejích název je nejspíš odvozen od slov leath bhrogan - což znamená "obuvník" či "švec" nebo od slova luacharma'n - což znamená "trpaslík"

Vzhled
Součásná vypodobenina leprikóna
se opravdu hodně líší od původních
vyobrazení v irském folkloru.
Leprikóni jsou maličcí tvorové, příbližně dvou stop vysoké. Obvykle se říká, že jsou podobné pánům staršího věků (pojem "dědek" mi nepříjde moc  vhodný....), ale vyskytují se i napodobeniny mladých, roztomiloučkých skřítků. Často jsou zobrazovány veselý, za to prý může jejích láska k poitinu, což je vlastně taková irská kořalka.

Zobrazují se v zeleném oblečení (prý, aby se mohli lépe schovávat v trávě) a kožené zástěře.  A což je zajímavé, na více obrázcích jsou vidět pouze v jedné (levé) botě!



Práce
Jejích práci je šití obuvi pro další magické tvory, jako jsou například víly a tak zvané clurichauny.
Říká, že hlídají starodávný poklad. Jejích původní bohatství prý vytvořili vikongové, ale zatím ho doplňovali leprikóni tím, že se vloupávali v noci do lidských sídel a ulamovali malé kousíčky mincí. Každý leprikón, nebo skupina leprikónu vlastní svůj hrníček nebo kotlík se zlatem.

Podle některých legend je výše zmíněný kotlík umístěn na konci duhy.

Povaha
Leprikóna popisují jako chytráka a podvodníka, kterého se lidí snaží chytit, aby získali jeho zlato a přinutili ho splnit tři svá přání.

Filmy, knihy
Leprikóni jsou také občas pohádkovým námětem. Podle nich byl zfilmován stejnojmenný film Leprechaun a pár krát je i zachraňovaly čarodějky z Čarodějek. V nějakém díle Harryho Potteta byli tito úžasní tvorečci maskoty Irského famfrpalového družstva. Rozhazovali tam falešné galeony, které pak v noci zmizeli.
Leprikóni se také stali námětem hodně mýtu a legend, které však (bohužel) nejsou tak známé, jako například o řeckém minotaurovi.

Pokud by vás zajímali nějaké další informace, klidně se na mě obraťte :) Já o tomto tématu ráda povídám.. Pokud jste nekonverzetativní typ, tak si to najděte u tetičky Wiki. Dívala jsem se k ní a najdete tam poměrně dost informací.. Jo, a jenom aby si neřeklo, vyhrazuji si všechna práva na tento a všechny další články na tomto blogu.

 

Fantastický rok 2012

Poprosila jsem Luu, jestli bych se taky nemohla zůčastnit tohoto projektu a ona mi to dovolila :)

V lednu se podíváme do říše těchto kouzelných malých tvorečků :) Víl a skřítků...
V tomto měsíci se podíváme na klasickou fantasy :) Magie, meče, draci, trpaslíci a jejích epické výpravy :)

Monday, January 16, 2012

Ráno na turnaj a večer na Bál


V sobotu 14.1. jsem hned v sedm ráno vyrazila na turnaj. Šachový turnaj. Ve Štětí. Čekala na mě dlouhá cesta tam (foto 1) a pak ještě delší partie... Celkem sedum partii... Tři jsem vyhrála, 4 prohrála... Měla bych se stydět... Čtvrtá z holek (což není překvapení... když 3 hrajou od malička...).

(Foceno z auta při cestě do Štětí.. Fotka se opravdu povedla, ale ten odleska toho skla..... :/)

Hned po turnaji, jehož konce jsem se nedočkala, jsem jela domů. Tam jsem si na sebe vzala šaty, do igelitky hodila boty na podpadcích a vyrazila do divadla. V 19:30 totiž začínal tak dlouho očekáváný ples. Musím přiznát, že se mi tam vůbec nechtělo....

(Facebookový screen)

Když jsem tam přišla, tak jsem se přezula a igelitku dala paní v šatně. Ona mi za to dala štítek. S velice vtipným číslem.... Teda mně to vtipný nepřišlo... Nemám ráda, když si o mně lidé něco podobného myslí....
(Ten štítek.... Ano, bylo to číslo 666.... Proboha, vždyť já nevypadám jak satanistka!!!)

Nakonec jsem si v zrcadle přišla strašně tlustá, tak jsem si celý ples ani nesundávala kabát... Jelikož jsem nechtěla, aby mi byly vidět špeky :D Dokonce jsem v něm i tančila...... :D :D
(Já.....)

Saturday, January 14, 2012

OMW (2) - Smrtelné stroje

Meme z dílny Book Chick City. Cílem je každou sobotu vybrat knihu, kterou si chystáte koupit. 

Pro dnešek jsem vybrala:
189,- Kč

Friday, January 13, 2012

(II.) - Co je to vlastně steampunk?



Slovo steampunk
steam - z angličtiny pára
punk - dost dobře nepřeložitelné slovíčko, které pojmenovává styl života, dá se říct - subkulturu - panků. Možná bych to mohla pojat jako výjimečnost, odlišnost. Punka ve společnosti asi odlišíte, ne?? :D :D



Co, kdy, kde?
Jak už je jasné z vysvěltení slova jde o směr vědecké fantastiky (science fiction), která je fascinovaná mechanikou, párou a viktoriánským obdobím v Anglii obecně (druhá polovina XIX. století). V steampunku se občas dají také najít kořeny fantasy.
Viktoriánský Londýn (Zdroj obr.)

Punk a steampunk
S punkem má steampunk společné "nízkou lidskou povahu", která je ovlivněná nizkými city - chtíčem, hněvem, márnivosti, lačnosti a závisti. Dá se říct, že steampunk vypadá dost cinicky a pesimisticky.
Steampunkové město (Zdroj obr.)

Thursday, January 12, 2012

Tony DiTerlizzi & Holly Black - Kámen ke koukání

Boj sourozenců Graceových, kteří se nedávno přestěhovali do starého viktoriánského domu, se skřítky, skřety a nejrůznějšími strašidly pokračuje. Kouzelné bytosti, které zchátralý dům a jeho okolí obývají, jsou stále drzejší a troufalejší. Dokonce unesou jedno z dvojčat, Simona. Jared a Mallory se za pomoci hodného skřítka Náprstníčka vypraví na záchrannou výpravu. Podaří se jim bratra zachránit? Najdou zvláštní brýle s kouzelným kamenem, s nimiž lze spatřit neviditelné bytosti? Pokračování napínavého příběhu pro čtenáře od devíti let je plný napětí, tajemných kouzel i humoru.
- Anotace z ČBDB



Ozubené hodnocení: 
Hodnocení obálky:  (stejně jako u prvního dílu - opravdu pěkné provedení :)


Knížka je postavená na stejným principů jako první díl. Ze začátku dopis od autorky, potom dopis od sourozenců Graceových. Dále následuje mapa a potom začíná příběh.. V tomto díle se objevují už i skřeti a gryf. Opravdu pěkný jedinec. Ilustrace jsou pořád stejně dokonalé, i když se vyskytují méně, než v předchozím díle. Obsahově knížka není nic moc, stejně jako první díl. Je moc kraťoučká na to, aby se tam vešla delší myšlenka. Ale není to špatné. Přesně, jak je uvedeno v anotaci: Pro děti od devíti let.

2x Roger Zelazny, 1x Vlado Ríša, 1x L. J. Smith

Tak dneska byl pro mě překvapivě dobrý den :) Dorazily mi hned 2 zásilky! Jedna od Ettelëi Dragons (knížka Temné vize, kterou jsem vyhrála ve Vánočním knižním hopu a opavdu pěkné přáníčko) a druhá od nakladatelství Straky na vrbě. Tato zásilka obsahovala dvě knihy od mého oblíbeného Rogera Zelazného a jednu knížku, kterou jsem získala skoro zdarma. Knížku od Vlado Ríšy - Putování za jantarovým drakem. Už se těším, jak se na to vrhnu... Bohužel teď mám zaplánovano ještě před tím přečíst dalších 5... T__T

Garth Nix - Pan Pondělí

"Artura Penhaligona zachrání před smrtí klíč ve tvaru hodinové ručičky. Společně s klíčem ale přichází epidemie vyvolaná prapodivnými tvory z jiné dimenze a Arturův vysněný svět se ocitá v nebezpečí. Cizinec jménem pan Pondělí, jeho pomstychtiví poslové se zakrvácenými křídly a armáda Uchvatitelů s psími hlavami se nezastaví před ničím, aby získali klíč nazpět, i kdyby to mělo znamenat smrt Artura a zkázu všeho kolem něj. Zoufalý Artur se vydává do tajuplného domu – domu, který vidí jen on sám. Musí rozkrýt tajemství klíče a objevit svůj skutečný osud."
- Anotace z Goodreads


Ozubené hodnocení: 
Hodnocení obálky: 

Čtenářský deník obsahuje spoilery.

Artur Penhaligon je astmatik, který se právě přestěhoval do nového města. Avšak hned první den neproběhne tak, jak by měl normální školní den proběhnout. Artur při hodině tělesné výchovy málem zemře kvůli astmatickému záchvatu, ale zachrání ho pomoc spolužáku a ještě jedna, o hodně důležitější věc.... Klíč. Věc, která vypadá jako hodinová ručička.
Zjevil se mu totiž pan Pondělí se svým věrným sluhou Kýchalem. Kýchala však posedla část Vůle Zakladatelky. Přinutila ho, aby poradil panu Pondělí, že má Klíče - menší i větší - předat dítěti z druhořadé říše, který je na krajičku smrtí. Po smrti totiž klíč dostane zase pan Pondělí. Avšak po předání menšího Klíče začíná mít pan Pondělí podezření. Uvědomí se, že něco je špatně. A tady začíná celý příběh.....

Knížka se mi moc líbila... Líbily se mi ty steampunkové detaily... Ty příšery... Prostě dokonalé! Psi v cylindrech :D :D U toho jsem se nasmála...

Připravila jsem si jednu ukázku, která není nic zvláštního.. Ale když jsem tyto odstavce četla, uvědomila jsem si: Toto je ta správná ukázka... Úžasná! A taková steampunková!! :D  A přesně pro to mám strašně velkou slabost :)
Komisář se narovnal a pomalu si odšrouboval pravou ruku. Zastrčil si ji za opasek, potom si z kabátu vytáhl ruku o mnoho podivnější. Tato neměla prsty, jen široké ostří jakoby ze sekáčku na maso. Našrouboval si ji na zápěstí. Jakmile pevně držela, sekáček se rozechvěl a tak rychle rozkmital, že z něj byla jen ocelová šmouha.
Komisář se opět předklonil a přiblížil zbraň k Arturovu zápěstí. Chlapec vykřikl, ale než stačil něco udělat, nebo se ho dotkla čepel, Klíč mu z nenadání vystřelil z ruky jako šíp. Vnořil se komisaři do hrudní kosti, vyletěl mu ze zad a vrátil se Arturovi do ruky.
Nevyřinula se žádná krev. Komisařovu tvář opanoval lehce zmatený výraz. Vstal a ustoupil a odněkud z těla se mu ozvalo skřípění ozubených převodů. Potom se mu zevnitř roztrhl modrý kabát a z hrudi mu zůstala ochable viset rozbitá pružina. Tu hned v zápětí následovalo rachocení spršky ozubených koleček, která se vysypala za zničenou pružinou a dopadla na zem.
Komisař pomalu sklopil hlavu, aby se na sebe podíval, pozvedl nezměněnou ruku, aby se dotkl hrudi, potom strnul a z koutků očí a z úst se mu vyřinul slabý čůrek stříbrné tekutiny.
Bylo ticho.
- str. 138